zlomenymec: Já moc kočky rád nemám, takže bych si vzal jednu jednosměrnou jízdenku do Azkabanu, prosím
Když jsem byl na blogu aktivnější (jakože o hodně aktivnější), tak to bylo dáno tím, že jsem měl hodně volného času (protože žádná přítelkyně a tak). Takže když jsem se pak chtěl svými zážitky a úvahami chlubit co nejširšímu počtu cizích lidí, blog byl jasná volba. A inspirace přicházela takřka denně, něco jsem viděl, něco mě napadlo, něco jsem zažil a hned jsem si udělal poznámku, že o tom napíšu článek. Články jsou fajn v tom, že můžou být relativně krátké (ty dlouhé nikdo moc ani nečte).
No a těmto dnům už odzvonilo, času (a energie) je méně, takže si dávám za cíl napsat aspoň jeden článek za měsíc, což se mi pořád daří.
Ale s tou prokrastinací se říká, že je fajn nechtít hned udělat celou věc (napsat knížku), ale že stačí udělat kousek (napsat stránku). Zkrátka rozkouskovat si to na co nejmenší úseky, pak se do toho člověk nemusí tolik nutit, když jsou ty malé krůčky tak snadno splnitelné
survival: /V reálu prý moc nemluvím, tak dává smysl, že ta svoje moudra musím ventilovat jinde a ano, tohle je přesně to místo, nemáte zač.
Zdroj: http://etienne.pise.cz//ba to, že v reálu moc nemluvíš, a potřebuješ, předpokládám, hodně psát zde, má tvůj nejnovější článek již postarší datum
lik_/T
Zdroj: http://etienne.pise.cz/15-komentare.html/kl i k/Tak trochu neustále se hledající blázen, knihomil, pisálek, rádoby umělec a zmatkař žijící ve vlastním světě. To by pro představu mohl
Zdroj: http://etienne.pise.cz/15-komentare.html/_je to dost neurčité, ve vlastním světě žije kde kdo, neřku každý, nutno ale dodaz, nebo bych to čekal, proč zrovna ty žiješ ve vlastním světě