Tak trochu neustále se hledající blázen, knihomil, pisálek, rádoby umělec a zmatkař žijící ve vlastním světě. To by pro představu mohlo stačit.

zlomenymec: Chuť na sladké rozumem ovládnout moc nejde, na to se musí pěkně pomaloučku, polehoučku a přes emoce. Doporučuju na toto téma Hypotézu štěstí od Haidta (jeho rozdělení mysli na slona a jezdce). A dva kousky cukroví bych určitě nebral jako nějakou prohru

Já si předsevzetí nedávám, snažím se měnit postupně v průběhu roku a po malých kouscích, protože to je podle mě nejúčinnější... ta změna není zprvu vůbec vidět, až se člověk jednoho dne vzbudí a uvědomí si, že se v něčem změnil

---
zlomenymec.pise.cz

etienne: Taky už časem zjišťuji, že na podobné věci se musí postupně. Kniha vypadá zajímavě, snad ji mají v knihovně.
Jistěže to není tak zlé, jen mi šlo o ten princip. Nějak si tělo o Vánocích až moc rychle zvyklo na vyšší dávky cukru.

Normálně to dělám velmi podobně, jen... už jsem měl nějak plné zuby toho ládování se všude kolem, tak jsem chtěl trochu radikálnější změnu .

---
etienne.pise.cz

zlomenymec: Já měl jeden den docela špatnou náladu, a to bez zjevného důvodu... tak mě pak napadlo, že to byl možná absťák po cukru Protože já jsem ho relativně dost omezil a na Vánoce jsem se zase utrhl ze řetězu (na moje poměry) a jedl jsem ho skoro každý den. Tak by to dávalo trochu smysl

---
zlomenymec.pise.cz

etienne: Jo jo, to znám. Člověk je pak protivný, naštvaný, ani neví, kde se to v něm bere

---
etienne.pise.cz